|
Jak vybrat ty pravé
lyže pro Freeskiing
Sezóna se nezadržitelně blíží a tak se začínají množit i dotazy
nejrůznějšího typu. Převažují ovšem ty na téma „jaké lyže mám
koupit, či co bude pro mě lepší aj.“ Takže jsme se rozhodli
toto
velmi aktuální předsezónní téma rozepsat a snad i některým
z vás poradit, jaké že to lyže jsou vlastně pro „mne“ ty pravé.
Předtím než vůbec začnete řešit značku lyží a pak ladit design,
musíte si položit základní otázku: Na co ty lyže vlastně budu
používat. Jinými slovy, jaký styl mi je nejbližší, tedy v jakých
terénech se budu převážně pohybovat. Vzhledem k tomu, že
všechno
má tendence škatulkovat, budeme se i my držet
trendu a zavedeme v tom jakýsi řád.
V
podstatě máte několik možností, jak se svými fošnami naložíte:
sjezdovka, ski-X
Freestyle – snowpark, U-rampa
Pokud
jste se vyprofilovali na pozici 1), tak se radši poohlédněte
po nějakém klasickém rádci výběru lyží.
Hodláte se stát čistokrevnými freestylisty a do úmoru to drtit
ve snowparcích či dokonce v U-rampě? Pak je to jasné,
v kolekcích výrobců se zaměříte právě na modely „freestyle“.
Ty jsou specifické svým twintipem (ohnutí špičky a patky)
a také odlišnou geometrií, kdy těžiště lyže (a také konstrukční
bod vázání) se blíží ke středu lyže – nebo je přímo v něm.
Jiná poloha těžiště je zde kvůli lepší manipulovatelnosti
během rotací. Rádiusy těchto modelů se pohybují od nějakých
15ti metrů do cca 20ti.

Armada Pipe Cleaner 2007 (117-85-107)
Ale!
Jakou lyži vybrat aby mi seděla co nejlépe? Tedy pokud hodláte během
sezóny intenzivně pilovat U-rampu na nadcházející X-games, sáhněte
klidně po těch nejkratších modelech v nabídkách. Šířka lyže taky
nemusí být super-fat. Prostě pokud chcete roztáčet točky v účku
pamatujte, že čím kratší, tím lepe manévrovatelné a čím širší, tím
hůře vám v ledovém korytu budou držet stopu.

Liberty Twin KGB 2007 (122-85-112)
Pokud ale
cítíte svoji šanci spíše v „big air“, tak se poohlédněte po delších
modelech. Pro zkušené lyžaře (kterými freeskieři bezesporu jsou) je
jistě zbytečné kupovat model, který sahá někam po krk či bradu.
Časem zjistíte, že krátké lyže není problém přetočit a až začnete
pořádně létat vzduchem, může vám těch pár centimetrů chybět při
hledání rovnováhy během přistávání – dopadu. Co se tedy délky týče,
tak jednoznačně doporučujeme délku lyže alespoň na výšku postavy.
Nezapomeňte na jednu věc. Číslo, které délku lyže udává, bývá často
změřeno, když je lyže ještě neprohnutá, takže její absolutní délka
je menší – vůbec nejlepší je se k lyži postavit a hned víte, na čem
jste. Taky je tu další věc a to je všudypřítomný twintip. Díky této
vychytávce pro jízdu na swich (pozpátku) se dostáváme k další
drobnosti. Celková délka lyže, která se dotýká podkladu je zase o
něco kratší. Tedy, pokud máte lyže 170, tak po sněhu vlastně jezdíte
na „150-160“ cm dlouhých lyžích.

Movement Kamasutra 2007 (120-88-113)
A jak
široké? Díky super-fat mánii se dnes již výrobci nezastaví před
ničím a tak už jen velmi zřídka narazíte na frestylovku s šířkou ve
střevu cca 70 mm (nejčastěji u modelů pro Učko). To už jednodušeji
narazíte na freestyle model se středem cca 90 mm, ale těch 85 pod
botou je častý standard. Každopádně širší lyže není nikdy na škodu,
takže klidně co nejširší, jaké výrobci nabízí. Co kdyby jste dostali
chuť na backcountry freestyle nebo dokonce na pořádný freeride?
3. BackCountry
freestyle BC
V podstatě se jedná o lyže pro freestyle, ale hlavně ve volném
terénu. Dnes se ale obě tyto „kategorie“ dosti promíchaly a tak v
parku můžete velmi často potkat týpka na BC prknech a je spokojený.

Bumtribe Steack Hache 2007 (123-95-112)
Jaké jsou hlavní rozdíly mezi freestylovkou a
backcountry freestylovkou? Je to hlavně její šířka. Dnes je celkem
běžné, že mají tyto modely šířku nějakých 90-100 mm a někdy i více.
To z nich ale vůbec nečiní problematické lyže pro snowpark. Ba
naopak, díky široké lyži máte stabilitu a také si to můžete rozdat s
pořádným prašanem.

ZAG
Slap 2007 (125-100-125)
Výrobci si taky dávají záležet na tom, aby rádius udrželi zhruba
okolo 20ti metrů (někdy i méně), takže díky jejich relativní měkké
konstrukci (oproti freeride modelům) není šířka téměř žádný handicap
a tak můžete v klidu carvovat i na sjezdovce a machrovat před
ostatníma, jak si to dáváte na těch nesmyslně širokých lyžích.

Boheme Forest 2007 (125-90-118)
Pokud
plánujete kupovat takovýto model, rádi se jistě plavíte i v prašanu.
Proto nemá smysl vůbec uvažovat o koupi v délkách menších než je
postava jezdce. Jestli máte zálusk i na nějaký ten hustý downhill a
skoky délky 20 metrů a více, klidně kupte o pár čísel delší – pokud
se teda takové vyrábějí, protože tyto modely většinou končí na
délkách tak 185 cm.
4. Freeride,
Big Mountain BM
Pokud chcete provozovat freeride bez kompromisů, tak vybírejte ty
nejmacatější. Nějaké ty běžky široké 100 a méně nechte pro fandy
Katky N.
V čem jsou BM lyže oproti freestylovkách a BC freestylovkám jiné? I
když mají dnes často i twintip? Je to délka, tvrdost, šířka, těžiště
a rádius. Královská disciplína si prostě žádá exkluzivní zboží. BM
lyže jsou vlastně nejdelší z freeski modelů, to aby byla zajištěna
co největší stabilita při vysokých rychlostech a lyže v prašanu
náležitě „vedla“. Taky bývají nejčastěji nejtvrdší (neplatí ale při
srovnání s obřačkama aj.). Samozřejmě jsou i nejširší (i když často
bývají v jedné kolekci k mání různě tlusté krasavice podle gusta
každého z nás). Těžiště lyží je oproti freestyle modelům posazeno
více dozadu (kvůli lepší stabilitě v hlubokém sněhu) a rádiusy? Kdo
stojí o freeridovku s rádiusem 15 metrů? Na direct line je to stejně
na…, takže se pohybujeme v hodnotách přes 25 metrů (není problém
narazit na modely s R = 30 - 40 m). BM lyže mají také dost často
odlišnou geometrii – patka lyže je užší, než by se mohlo zdát
logické. Důvod je prozaický. Díky relativně úzké patce s téměř
žádným rádiusem (oproti macaté špičce s naopak výrazným radiusem),
se lyže v patách v prašanu více boří a tudíž se nemusíte zaklánět a
tlačit na paty, abyste měli stabilní pozici. Některé značky to řeší
tzv. vlaštovčím ocasem (swallow tail – Movement, Elan, Salomon aj.),
který má stejný efekt, jako zúžená patka. Jak vidno, parametrů BM
lyží může být mnoho. Problém je však v tom, zjistit, jaké nádobíčko
bude to pravé právě pro mne. Toť otázka.

Elan 1111 „guader one“ 2007 (161-121-141)
Nebo spíše otázky:
1. Hodlám kalit direct line, jak jen to půjde a okořením to
pořádnými dropy?
2. Rád se topím v tunách prašanu a kalím přitom brutálně dlouhé
oblouky?
3. Dávám si to rád v lese mezi stromy a prokládám to skoky přes
pařezy?
4. Jezdím jen tak v klidu, ale pokud je to jen trochu možné tak ve
volném terénu, ale extrém mi zase tak moc neříká?
5. Jak moc dobrý lyžař vlastně jsem?
Na tyto otázky musíte mít jednoznačnou odpověď, jinak se může stát,
že nebudete se svými prkny dostatečně spokojeni nebo se na nich
budete trápit!
Pokud jste případ 1. a 2., není co řešit. Vyberte pokud možno ten
nejdelší, nejširší a nejtvrdší model, ale určitě alepoň deset čísel
delší, než jste vy. Dnes už není problém sehnat dvoumetrový freeride
speciál, tak směle do toho. Na ledové sjezdovce vám to sice bude
dělat malinko problém, ale vy jste se rozhodli pro powder. A při
pořádném downhill to hell se vám za to vaše prkna náležitě odvděčí.
Jestli se častěji než do žlebů dostanete do lesíku, tak trochu
umírněte délku lyže a zvolte radši model s menším rádiusem. Přece
jenom budete potřebovat manévrovat více než při direct line někde ze
skály. Proto bych se přiklonil k délce postavy a rádius pod 25
metrů. Mimochodem pro tuto bohulibou lesní činnost vám velmi dobře
poslouží i BC freestyle model – dostatečně široký a rádius s klidem
srazíte pod 20 metrů.
Pokud jste položka 4. tedy lyžař pohodář nebo začátečník, kterého to
na sjezdovce prostě nebaví, tak bych šel cestou nejmenšího odporu.
Model tak na výšku postavy, na šířce nešetřit (vykompenzuje potíže s
rovnováhou a stabilitou v powderu). A rozhodně bych nešel do extra
tvrdého modelu. Ten potřebuje ostrého pána, který ho zkrotí a bude
mu vládnout pevnou rukou! Pokud tedy osedláte super tvrdý model
(např. nějaký PRO model), nastanou potíže s vedením lyže a aktivním
zatížením při nástupu do oblouku a na tvrdé sjezdovce či ve zmrzlém
žlebu si s vámi lyže bude dělat co chce. Vy se tak zařadíte mezi
zástupy smýkačů, co se trápí a trápí a to přece nechcete. Problém
měkké lyže může opět vyřešit volba BC lyže. Jistou alternativou by
mohly být lyže allround – taková univerzálka na sjezdovku a občasný
freeride (ve středu okolo 80 mm) a výrobci nabídkou vůbec nešetří.
Ale přece si pro freeskiing nebudete kupovat běžky, ne?
Bod 5. je vlastně popsán výše. Tedy podle vašich lyžařských
schopností záleží, jakou zvolíte délku a tvrdost. Čím lepší jezdec,
tím delší a tvrdší.

Liberty C-NOTE 2007 (130-100-118)
Ani teď v tom nemáte jasno? Nejste si
jisti, jestli budete schopni vybrat tu pravou univerzálku pro svůj
freeskiing? Tak na závěr dvě rady:
1. Jezdit se dá, s trochou dobré vůle, prakticky na jakékoli lyži na
čemkoli (jde jen o zvyk a o to, co bude vaší prioritou).
2. Nikdo neříká, že ta pravá univerzálka pro vás musí být jen jedna
- takže pokud nemáte hluboko do šrajtofle, kupte si klidně celou
sadu, a pak už je aktuální výběr jen a jen na vás.
Pokud vám tento skoro až moc dlouhý článek nepřipadá dostatečně
informativní (což by nás mrzelo), napište komentář nebo vzneste
dotaz pod článek i na pokec – jistě se brzy dočkáte kýžené odpovědi.
My jen doufáme, že tento článek na většinu základních dotazů odpoví
všem.
Viva FreeSkiing!
A na závěr si můžete prohlédnout lahůdkový model od Duret, který
boří všechna tabu v šířce lyže…..

Duret Monstre Fat Series 2007
(200-170-190)
Jak už to bývá u tohoto typu článků, děkujeme
za pomoc serveru
www.camir.tk,
který má v lyžích vždy jasno!
Foto lyží:
www.skipass.com (fotky byly vybrány
„náhodně“, pro lepší dokreslení atmosféry a pro potěšení oka i ducha
– číslování: špička-střed-pata)
Převzato z webu:
Freeskiing.cz autor: kumestrol;
FreeSkiing.cz |