Nakupujeme snowboardové boty

             I když je neradno zevšeobecňovat, boty jsou asi nejdůležitější častí výbavy. Snowboardové boty se stále velmi vyvíjejí a z roku na rok jsou v obchodech větší "děla". Jeden z nejbrutálnějších freestylových jezdců sočastnosti Mike Michalchuk uvádí ve svých diskuzích, že ještě nezažil boty, s kterými by mohl byt úplně spokojený. Ani se mu nedivíme, při dopadech z 35 metrových skoků ve freeridu. Čím větší "děla" máte, tím méně strachu, trápení a bolesti a tím větší sranda na sněhu. Shrňme si základní vědomosti, které je potřeba mít při koupi snowboardových bot, aby jsme se rozhodli investovat svoje peníze správně. Znova platí, tisícka navíc, ale vaše ježdění bude stát za víc než ve špatných botách. Rozdíly mezi špatnými a dobrými botami jsou markantní.

Vázání a boty
Když máte už zakoupené vázání, vezměte si ho při nákupu bot sebou do obchodu a ujistěte se, jestli má vázání dostatečně dlouhou především zadní přezku (snowboardové boty se vyrábějí mohutnější než před pár lety). (Pravdou však je, že v obchodě se vám nepodaří utáhnout boty tak jako po pár prvních jízdách na svahu, takže žádná panika, když přezka sedne těsně.) Když vázání ještě nemáte, kupte nejprve boty.

Heel-lift
Heel-lift je efekt, když se bota nedá utáhnout tak, aby se při naklonění dopředu nehýbala vaše pata směrem nahoru, což je samozřejmě špatná věc. Boty se musejí dát utáhnout tak, aby bylo chodidlo v botě fixované a absolutně se nepohnulo. Jinak jsou nefunkční a dokonce nebezpečné. Kvalitní vložka obepne těsně celé chodidlo.

Velikost
Volte přesnou velikost. Boty mají tendenci roztáhnou se po pár dnech na sněhu. Prostě se přizpůsobí, rozjezdí a i změknou. Radši menší nežli větší. Když mírně tlačí, tak si ostříhejte nehty. :-))))

Vložka
Drtivá většina bot má vložku. Existují však boty bez vložek (vložka a venkovní část boty tvoří jeden celek). Když bota nemá vložku, mnoho ze vzpomínaného, objektivně, do velké míry ztrácíte.„Jednokusovky“ bez vložky snowboardová evoluce v podstatě vyřadila a nevyrábí je žádná z renomovaných značek. Vložka plní vícero funkcí. Dokáže se přizpůsobit a těsně obepnout nohu, takže se noha uvnitř nepohne. Měla by obsahovat prohloubeniny na kotníkové kosti a patu. Dobré firmy dělají proto jiné boty pro muže a ženy (ženy mají nižší kotníky, nižší nárt a menší patu). Vnitřek vložky musí být tvarované pro klenbu spodní časti chodidla. Když tě od začátku ve vložce něco tlačí, buď si jistý, že to nepřestane. Připrav se na otlaky.

Vložka izoluje tepelně a i vůči případné vodě (některé vložky mají venkovní vrstvu na první pohled z nepromokavého materiálu, který se ne moc často nanáší na textilie, spíše umělinu, a nebo gumu).

Některé vložky jsou obohacené různými utahovacími a zpevňujícími systémy (není to však nutné, když se venkovní část dá dobře utáhnout, hlavně v oblasti, kde se nachází horní přezka vázání). Od dírek a šňůrek, přes suché zipy (většinou nic moc) až po např. Biomex systém (Northwave). Pravdou však je, že utahovat místo dvou šňůrek čtyři dokáže být pěkně otravné, ale co by člověk neudělal pro dobré ježdění.

Vložka musí být zevnitř dost poddajná a celkově zároveň dost pevná. Většinou se nedá zjistit jaká bude opravdu po pár namočeních, propoceních a pár dnech ježdění. Většina vložek pracuje a měkne během ježdění a proto je potřeba boty dotáhnout. Některé vložky se dokonce po čase „udupají“, utlačí, nebo proste ztenčí v místě horní přezky (nejdůležitější místo bot), což je velmi špatné pro bezpečnost, protože tlak horní přezky při tvrdých pádech, ale i při ježdění dokáže udělat velkou bolest.

Vložka by se měla dát lehko vyndat a vložit dovnitř, protože vás tím ušetří nervů a stresů, když na vás ráno všichni čekají, protože ještě nemáte obuté boty.

Vložka umožňuje také botě rychle se sušit. Otázkou je jak se bude vaše vložka rychle sušit, neboť některé s tím mají problém a potom se při stálém špatném vysušení znehodnocují a hlavně začínají smrdět. :-) Platí však jedno, když vložka odolá namočení, není potřeba jí příliš sušit.

Venkovní část: pevnost, tvrdost, odolnost vůči vodě
Pevnost boty je podstatná při dopadávaní u větších skoků a i při ježdění bez omezení. Měkká bota totiž logicky nutí jezdce podvědomě si dávat větší pozor. Bota by měla byť v oblasti kotníku, jazyka a oblastí boty nacházející se pod horní přezkou vázání velmi tvrdá, neohnutelná „jen tak“. Měla by být tak silná, že není velmi cítit i silně utáhnutá horní přezka. Boty musí dokázat rozložit tlak z velké přezky do celého jazyka boty a kotníkové oblasti boty. Většina kvalitních bot proto používá zesílené jazyky (umělou hmotou). Kromě jazyka jde hlavně o pevnost materiálů, způsob šití v kotníkové časti boty. Bota by neměla mít v žádném případě tendenci lehko se ohnout dopředu a „zalomit se“ ve směru od horní přezky ke kotníkovým kostem (materiály vedla kotníků se často proste zvlní a po pár měsících tak zůstanou, degradujíc funkčnost boty). Naneštěstí je to častý jev a horní část boty se tím pádem od dolní jakoby oddělí, protože ve zvlněných místech není potom žádná pevnost. Pozn.:V tom lepším opačném případě, když jsou boty dost pevné v kotníkové časti, se však často stává, že při nahnutí dopředu se tlakem shora zplošťuje chodidlová část pod přední přezkou a vytváří nepříjemné „volné místo“ pro chodidlo.

Výrobci bot často rozlišují tvrdost svých bot a označují je číselnou stupnicí.

Co se týká utahování, nejdůležitější je schopnost boty dát se s přehledem pevně dotáhnout právě v místě horní přezky, zjednodušeně řečené v kotníku. Při špatných vložkách a botách, které intenzivním ježděním ztrácejí pevnost, můžete dojít do situace, že botu dotahujete a dotahujete „do nekonečna“, neboť se stále „umačkává“ a zmenšuje v kotníkové oblasti.

Pevná a umělou hmotou vyztužená by měla být i zadní část boty, do které se zapírá lýtko. Pevná a vyztužená oblast okolo prstů je velmi vhodná při nárazech na překážky a hrany jiných snowboardů.

Váha
Váha je podstatná pro ty, kteří chtějí šlapat na freeride (každé kilečko na kotnících se projeví na vyčerpání) a pro ty, kteří se chtějí věnovat skákání. Váha nemůže však jít na úkor pevnosti. U kvalitních bot nejsou však velké rozdíly ve váze. Váha se nejvíc projevuje u bot do step-in vázání, které bývají kvůli pevnosti a zabudovaným zatahovacím systémům o dost těžší.

Ostatní
Podrážka: Kdysi se dělali boty s poměrně tenkou odfláknutou podrážkou, která nedokázala absorbovat nárazy z dopadů. Dnes se vyrábějí tlusté podrážky, protože snowboarding je drsný sport a využívají se atletické technologie, takže v mnohých kvalitních botách najdeme „air“ bubliny (nejnovější boty mají sníženou podrážku, ale z atletických materiálů, snížená podrážka je pro lepší citlivost při jízdě. Často se také vyskytují i různé torsion systémy, aby bota lépe „sedla“. „Drápy“ na podrážce jsou podstatné hlavně pro šlapání na ledových místech, ale nehrají nějakou extra roli.

Opravy: Boty se kazí – nejčastěji se utrhne poutko na šňůrce, nebo u vnitřní vložky, a nebo venkovní časti. Také se mohou přetrhat nitě ve švech. Reklamace je dobrá věc, ale kdo vydrží měsíc bez bot?! Dobře se podívejte jak jsou ušité tyto namáhané spoje, i když – nedá se to odhadnout. Dobrý obuvník to vždy dokáže opravit tak, že je to často lepší než od výrobce.

Tkaničky: jsou kulaté a nebo ploché. Kulaté vám způsobí krvavé rýhy na zatahujících prstech, ale z mne neznámého důvodu jsou značně využívané výrobci. Možná proto, neboť se narozdíl od plochých lehce hýbou v dírkách a dají se utáhnout. Potrhané tkaničky s uzlíky nejsou vůbec příjemné a je třeba je vyměnit. Někdy se výrobci pochlapí a dodávají i náhradní, ale to je spíš výjimka. Obyčejné tkaničky do bot tam ani nedávejte, protože se hned přetrhají. Když v obchodě nemají náhradní – syntetické tkaničky do hokejových bruslí jsou ještě celkem ok.

Krátce o starostlivosti o boty
O boty je potřeba se starat. Nejpodstatnější je nenechávat je nasáknuté hlínou, shnilým jehličím a špinavým sněhem (hlavně kožené časti zvenku). Protože potom se kůže znehodnocuje, měkne a velmi rychle propouští vodu. Kožené časti ochráníte umýváním vodou a nebo čištěním speciálními prostředky na kožené turistické boty, ale hlavně natíráním speciálními voskoidními nátěry na turistickou obuv, která zabraňuje promokání. Nechceme dělat reklamu zdarma, ale tyto věci vyrábějí pod značkou Nikwax. Podstatné je dobré vysušení, což už bylo vzpomenuto. Také, pár kilometrů pochodu v mokrých botách po asfaltce z nich však může udělat pěkný salát a otlaky, tak se toho vyvarujte.