SNB Freestyle Weekend - rozhovor s Bárou Šobrovou     

 Luca: Díky šťastné náhodě jsem se seznámila přes net s Bárou a to, když jsem si na jistém foru stěžovala, že nejni sníh a trpim a těšim se na sezonu… a že je super, že existují skoky do vody. Jo, tímto díky všem, co nám pomáhají překonat léto a mít tu šanci nasadit boty, zapnout vázko a jít si skočit. Mno a pak jsme si psaly a psaly, až jsme nakonec vyrazily na trip do Nového Hrozenkova, kde se Bára zúčastnila Freestyle Weekendu na prkně, její styl a kuráž se mi zalíbili a tímto bych vám chtěla dopřát jí taky trošičku poznat prostřednictvím tohoto interviu…

Luca: Tak Báro, zkus se nám v pár větách přiblížit.

Bára: Tož já se jmenuju Bára Šobrová. Je mi 18 let. Bydlím v Tišnově, což je malé město kousek od Brna…tedy jižní Morava :o). Teď v září jsem nastoupila do oktávy u nás na gymplu. Což znamená že mě letos čeká zkouška dospělosti a přijímačky na vejšku. (naivně doufám že mi to nějak razantně nenaruší sezonu :o). Jinak na prkně jezdím 3 sezony. A asi půlku z toho se pohybuju v parcích.

Luca: Na Freestyle Weekendu v Novém Hrozenkově jsi se umístila na 2. místě, povídej, jaký je to pocit. Jestli se nemýlím, byl to Tvůj 1.závod do vody viď.

Bára: No, nemýlíš se :o), chtěla jsem závodit už loni, ale jela jsem za hranice na dovču…takže to nevyšlo. No a co se pocitu týče…tak je to asi složitější vyjádřit. Celý rok jsem do vody neskákala, pak jsme vlastně dojely do Hrozenkova a druhy den tam byly závody. Zkusila jsem si párkrát skočit, a padlo rozhodnutí, že se to zítra pojede naostro – a triky se dovychytaj během závodů. Jel se jam…riders to riders…s tím že holkám hodnotili posledních 5 skoků rozhodčí. Pro lepší představu…teplota byla okolo 15 stupňů, celý den chcalo…a já neměla neopren….skáču si skáču….poslední jízdy jsem byla promrzla a ztahaná….ale jsem za to 2. místo fakt ráda…Simča ..co vyhrála…je éro a opravdu si to zasloužila :o) (tím zdravím Rožnov) Já si dala své oblíbené triky jako je frontflip nosebone, bs, fs 18, a ze srandy jsem to vyhrotila do fs 54….ale styl trochu pokulhával :o) (pro upřesnění – pak jsem další 3 dny proležela v horečkách ve stanu) bezva trip…

Luca: Jak jsi se dostala ke snb?

Bára: Asi před těma 3 rokama jsem jela s kámoškou na hory…( mé druhé hory v životě...) no a jak to tak bývá…byl tam jeden sympaticky typos na prkně..a my že to taky zkusíme..Půjčily jsme si desky, no ta moje byla asi o 20 čísel delší než mám teď :o) a botky o 4 čísla větší – ďábelské uhly…ale já tomu nerozuměla…a snažila se i přesto jezdit…ten den jsem jezdila nahoru a dolu jak divá…byl to jeden z nejkrásnějších dnů :o)…a pak už se to nedalo zastavit.. děda mě zasponzoroval a koupil komplet. Tehdy jsem se do hor zamilovala, možná trochu pozdě, ale doma nás nikdy nevedli k zimním sportům, takže nebyla ani jiná příležitost. O to víc si toho teď vážím a na horách trávím v zimě přes měsíc a půl…Je to náročný jak časově – škola je přeci jen školaJ a taky finančně…ale mám neuvěřitelně tolerantní maminku…která mě podporuje ve všem pro co se rozhodnu!

Luca: Jaký terén jezdíš nejraději?

Bára: Nejradši?...no nejradši jsem když stojím na prkně…:o) ne nejraděj mám dobře upravený park, když jsou dobře postavené a slušně šejplé skoky, když jsou upravené raily....- tak je to radost – zkoušet nové věci, dovychytávat. Ale nenadávám když v parku něco pokulhává..fakt ne…myslím že se to dá vždycky nějak udělat aby to či ono bylo sjízdné…na všem se dá vyblbnout…he. Rampu jsem si projela jen jednou, pač jinak nebyla v provozu…paradoxně mě nadchla skoro nejvíc…tak doufám, že teď na ledovci si ji užiju víc, a pak v sezoně, budu se snažit někam se dostat kde by byly slušné podmínky. A freeride..no..jezdím hrozně krátkou dobu ..ale pár jich bylo..třeba v Adlu…to mě dostalo. Občas, když je dobrý sníh, tak vylezu někde u nás na horu a jezdím si v lese…ale park je pro mě zatím nej…fr si začnu užívat až na přelomu…:o)

Luca: Co Tvůj nejoblíbenější trik? ( musim podotknout, že Bára to má jaksi jinak, je pro ni lehčí frontflip než vertikální točky a noseslide než boro)

Bára: na skoku: bs 180° na railu: noseslide na kingboxu

Luca: A co nějaký vysněný, co bys chtěla dát?

Bára: No já si vždycky představuju takové ty věci, které jsou reálné dát (v porovnání s mými zkušenostmi) a ono se to pořád a dost rychle posunuje. Takže na skoku se letos těším že budu zkoušet trochu víc točit, loni jsem nějakou 36 vrátila ale s tou sádrou to bylo trochu složitější he :o). Letos, jak napadne první prašan, tak jedu s kámošema postavit skok do lesa a jdu tam zkoušet točky přes hlavu. Chtěla jsem s něma jet už loni, ale nevyšlo to…teď už je to vyzkoušené, tak se nemám čeho bát…do vody to dávám 2 roky na jistotu…a věřím si.:) a na railech…hodně se mi líbí 270 transfer to fs boro…na kingboxu…a vůbec tyhle technický triky.ale to už je fakt hodně vysněný…

Luca: S kým jezdíš nejradši?

Bára: Popravdě, za kratičkou dobu co jezdím, jsem potkala spoustu lidí. Začala jsem sama…sem tam se mnou jela kámoška…a teď nevím s kým jet zajezdit dřív. Poznala jsem spoustu skvělých lidí, se kterýma je mi skvěle a chci s něma trávit co nejvíc času. Tak třeba s mým kámošem ze školy. Má takovej laxní styl…ale vypadá to pěkně a to se mi líbí. A pak kámoši ze Zlína a z Frýdku-Místku. To jsou svým způsobem blázni, nic moc neřeší…prostě jednaj…a podle mě vrací hodně slušné věci ve vysokém stylu. A to je pak radost zkoušet něco nového, páč mě vždycky takhle nejlíp vyhecujou…a oni to vědí….potvory. A holky? S těma jsem nikdy moc nejezdila, nikdy nebyla nějak příležitost. Vlastně jo, jednou nebo dvakrát…a nebylo to špatný…byl to takový dobrý hec…no ale jinak se letos samo těším na Lucu…he…dostane do těla:)

Luca: Máš nějaký vzor?

Bára: Tara Dakides – to je úplně jasný…proč obdivovat borce…tahle baba by stejně většinu zajela…

Hannah Teter – ta je zas stejně stará jako já...he…ale její styl se mi hodně líbí

Ale pro riders, které bych obdivovala je fakt hodně…:o) No a ještě kámoši se kterýma jezdím, ti sou určitě taky mými vzory…ať žije FM

Luca: Kam všude jsi se se snb podívala?

   foto by Luca Nový Hrozenkov

Luca: Tys měla minulou sezonu celkem utrum, pověz nám, co se stalo…

Bára: Tím že, když jsem byla po Silvestru na horách s kámošem, tak jsme si hnedka zakopali jednu dvojtrubku asi 1m vysokou 5-6m dlouhou. S tim, že jsme byli líní dohazovat dojezd a byla tam ledová plotna. Normální bs boro bylo v pohodě, když jsem začala dávat fs boro – tak 3. pokus na kameru nevyšel a dolámala jsem si zápěstí.

Luca: A co doktoři?

Bára: Něco tak šíleného jsem nezažila, když mě 3lidi drželi a rovnali mi ruku, řekli mi: Drž hubu a nedělej tu bordel, přiznávám, že jsem trochu víc křičela. Taky jsem jim tam pak omdlela bolestí. Měla jsem sádru na 2,5 měsíce do půlky března. 1.  2 týdny se s tim jezdit nedalo, teda dalo, ale celkem to bolelo, když jsem něco zkoušela. Každopádně jsem za to moc ráda, i když to zní divně, protože mi došlo hodně věcí ohledně ježdění. Přestala jsem to hrotit, začala si užívat TO, proč to vlastně maj všichni tak rádi. když jsem s tím pařátem první týden stála před rainbow tak to bylo menší psycho…když bych to nedala tak bych se tam válela v bolestech…ale já to musela zkusit:o)…a pak jsem skákal na 10 metrovém poletu v pohodě…člověk si rychle zvykne. Pro mě je to hodně o překonávání vlastních hranic a užívání si toho strachu, když stojíš před jakoukoli překážkou, chceš zkoušet něco nového, běsného a  víš, že buď se rozsekáš nebo to odjedeš. A víš, že objet už to  nemůžeš, že prostě musíš. :o) Nebo aspoň já. Jdu do všeho po hlavě a následky řeším až pak. A nejenom ve SNB, všechno co dělám, tak dělám naplno.

Only limits is your mind

Bára & Sára

Za tu sezonu jsem se moc nových triku nenaučila. Ale sem tam jsem pár lidi aspoň šokovala. A to já ráda.

Luca: Doufáš, že tahle sezona bude lepší?

Bára: Jasný, tahle sezona bude úplně nejlepší. Hlavně když začne ledovcem…a když pak vyjde ten fr skok. No a hlavně, když se budu stíhat učit na maturitu…a na přijímačky na vejšku. Mám v plánu camp, pár závodů, ale hlavně být s kámošem a jezdit a jezdit a jezdit.a nic si nedolámat…he.

Luca: Čeho bys chtěla ve snb dosáhnout?

Bára: Mym snem je dávat a vracet triky, který se mi líbí. Splnit si sen, že si budu jezdit po světě a navštěvovat přátelé. A že se díky tomu podívám všude možně. Co se závodů týče, tak bych se možná chtěla podívat na závody Buton Europe Open. Ale to až si budu jistá, že vrátím něco hodně obstojnýho. No, ale s moji sebekritičností, se tam asi nepodívám.hm.. Jinak chci studovat takovou školu, která mi pak umožní v oblasti snb pracovat. Jak po té komerční stránce, tak i v té zájmové. Tvoření campů. Organizace všeho a tak. Jo dobrou školu jsem si vybrala, ještě se tam tak dostat. :o)

Luca: Životní filosofie, nějaký krédo, kterým žiješ.

Bára: Jednu dobu jsem hodně uvažovala o studiu filozofie a religionistiky. Ale letos v Norsku mě to přešlo. Ale ve zkratce, hm. Žít okamžikem, prožívat den naplno. Víc si užívat, než pracovat. Víc si číst, než uklízet. Dělat to, co mě baví na max. být s lidma, které mám ráda, kteří pro mě něco znamenají. A říkat jim to co nejčastěji. Teď to je a zítra to být nemusí. Nejsou to jen prázdná slova. Stačí být trochu víc vnímavý… Pro mě je skvělý, že mě mamka podporuje ve všem co si vymyslím. Když řeknu že nepůjdu na výšku a odjedu na Zéland jako instruktor…tak mi řekne jestli to tak opravdu chci…ale bránit mi nebude.

Paráda, Báro, mockrát Ti děkuju za Tvůj čas strávený s mojí maličkostí a za tenhle report,

Lidi, žijte naplno jako Bára, život je krátkej…

Keep riding… bye :o)

Bára na závěr:

Mám pro tohle doma skvělé zázemí, a moc si toho vážím. Vím že kdyby to nebylo, tak se na hory nedostanu ani z půlky tak často. A momentálně si ani nedovedu představit jak strašné by to bylo :o) Jinak velký dík kámošům, od kterých odkoukávám styl. Mamce za to, že mi dává takový prostor. A hlavně tobě Luco :o), žes mi dala tuhle možnost, a žes mi umožnila realizovat některé věci, které bych sama nedokázala. Dík moc za Tvé nadšení. A samo, poděkování si zaslouží celý váš team.